Kdysi dávno jsem sdílela recept na takový piškoto-jogurtový zákusek, kterému říkám socialistické tiramisu. Mohla bych mu říkat i dietní tiramisu, ale jelikož se u nás v rodině připravuje od 80tých let, ta první verze se mi k němu hodí víc. Recept na tenhle dezert, kterému pracovně říkám panacotta, by spadal do té samé kategorie. Vypadá to podobně, chutná to podobně a příprava, ale není to ono.
Knedlíky vařím zhruba jednou do roka, vždy ke kachně se zelím. Bramborové stále dělám z pytlíku, ač už jsem se párkrát hecla a udělala i ty domácí. Ale o těch dnes řeč nebude, dnešní recept je o knedlíkách houskových, nekynutých a hodně rychlých. V jejich přípravě excelují zejména muži.
Moje babička je skvělá kuchařka, hodně poctivá, se smetanou ani máslem nešetří, v její polévce stojí lžíce. A k její bramboračce jsou nejlepší lívance s povidlama, rychlé, snadné, chutné. 
Brusniky jsou výborné, leč hůř dostupné ovoce. O co méně jich je, o to víc je červeného rybízu, který je takový lehce nakyslý a může brusinkový kompot, nebo džem, klidně nahradit. 
V jedné kuchařce od Jamieho je recept na takovou rychlou mňamku, které říká "Pískaní a syčení", na kterou jsem si vzpomněla, když jsem připravovala tuhle omeletu. Jelikož jsou tam brambory a vajíčko, podobá se omeletě španělské. Navíc je tam hromada super dalších přísad, které se ve skutečnosti dají nahradit i jinýma dobrůtkama, třeba těma, které je už už třeba spotřebovat.
Nejsem moc velký fanda hub, snad až na lišky, smažené masáky a nějaké ty exotičtější, jako třeba . Na druhou stranu jsem velký nadšenec pro letní grilování, posezení na terase a debužírování různých dobrot. A protože opékání špekáčků je už dávno out, rozhodla jsem se vyzkoušet grilované žampiony. Mnohem lepší než ty klasické by byly portobello, nebo třeba bedly, ale ty nejsou vždy k mání a s těmi obyčejnými žampiony si v pohodě vystačíte.
Miluji lilek. Lilek známý také jako baklažán je skvělý s česnekem a bylinkami (třeba oregano, bazalka, petržel nebo koriandr). Určitě se tady taky časem objeví mé oblíbené kombinace s mletým masem, rajčaty, těstovinami nebo grilovaný lilek s jogurtovým dipem. Pokud vám po přípravě některého z uvedených jídel zůstane kousek v lednici, přidejte ho do tohoto řeckého salátu, kde si skvělě rozumí s balkánem, rukolou, olivami a citronem..JPG)
Řepy není nikdy dost! Máte-li pocit, že ani po prostudování výpisu všech receptů s řepou vám stále chybí inspirace, zkuste tenhle superjednoduchý salát. Hotový je asi za 12 minut. 
Věděli jste, že když budete po tři týdny snídat vařená nebo pečená jablka se skořicí, měli byste mít dostatek vlákniny a pročistí se vám zažívání? Nejlepší na tomhle receptu je, že se jablka hodí na snídani i svačinu a použít můžete i taková, která se nehodí ani do štrůdlu či mrkvového salátu.
Návštěva Vietnamských restaurací mě inspirovala k tomu, abych si koupila a vyzkoušela tapiocu, resp. tapiocové kuličky, které se používají na přípravu různých dobrot, třeba právě na pudinky.
Černý bez obsahuje spoustu vitamínu C a podporuje pocení, takže je skvělý když na vás leze chřipka. Jako šťávu bych ho nepila, ale lžíce denně během sychravého podzimu nebo vlezlé zimy jako prevence nebo na zahnání prvotních příznaků by měla být účinná. Navíc velmi zajímavě chutná.
Červenou čekanku by českých luzích a hájích pohledal. Přitom mi nepřipadá tak hořká, jako ta bílá a chuťově je velice zajímavá. Výborně doplní i obyčejný salát, ze kterého udělá výbornou přílohu k jakémukoli hlavnímu chodu.
Miluju lučinu, nejvíc mě baví odlupovat kousky rovnou z papírového, resp. spíš asi hliníkového obalu a jíst ji jen tak. Nedávno jsem zjistila, že si takovou domácí lučinu, která má navíc mín procent tuku můžete vyrobit sami a chutná téměř stejně, někteří tvrdí, že lépe.
Ne, nejsem milovníkem hub. Přesto jsem byla seznámena s tímto zajímavým receptem, který nemůžu jinak, než sdílet. Složení: houby + vajíčko, podobně jako smaženice, ale chutí ani konzistencí se tyto dva pokrmy nedají vůbec srovnat. Míchané lišky zkrátka nejsou tak slizké a rozhňahňané, jako smaženice a voní také podstatně lépe.
Nákyp patří mezi jídla, která mi připomínají dětství. Spolu s žemlovkou a palačinkami a možná ještě tvarohovou pomazánkou s pažitkou, doma jsme jí říkali rozuda. Někdo ovocný nákyp připravuje tak, že už rovnou v něm upeče ovoce, ale je zde riziko, že plody poněkud zkysnou, takže možná lepší alternativou je upéct nákyp samostatně a pak ho pouze ovocem ozdobit. Výborně chutná i se lžící jogurtu.
Letošní úroda hub byla tak velká, že by se snad daly sekat kosou, kdyby v lese nepřekážely stromy. A tak po liškách s vajíčky a liškách na smetaně přišel na řadu i liškový quiche. Ne, že bych jiné houby nesbírala, ale recept na masáky na sádle dodat nemůžu, protože jsme vždy všechny snědli dřív, než je bylo možné vyfotit.
Jako malá jsem lišky na smetaně měla ráda, pak mi přestaly chutnat a až v pozdějším věku jsem si k nim opět našla cestu. Možná to bude i receptem, kdy je už nejím v omáčce s bramborama či knedlíkem, ale pěkně elegantně, s těstovinami, voňavé a nakrájené na velké kusy. 
Nejvíc téhle polévky jsem uvařila a snědla někdy v roce 2002, dodnes vidím ty tuny cibule (bohužel různé kvality) a uslzené oči, při její přípravě. Pak nějak upadla v zapomnění - asi jsem se jí přejedla, až nedávno jsem ji ochutnala v jedné příjemné restauraci (tady) a byla tak výborná, že jsem se rozhodla si ji po letech také uvařit. A už teď vím, že ji budu dělat častěji. 